35. školka 5. 3. (Nikol)
Program dnešní školky se nesl ve znamení konce zimy - utopení Morany.
Po přivítání a rozcvičce s říkankami jsme si dali tradičně výbornou svačinku. Po ní jsme si přečetli pohádku z knížky Chaloupka na vršku - Jak se Andulka bála Smrtky. Děti se zaujetím poslouchaly.
Potom jsme se dali společně do výroby Smrtek - Moran. Každý si vyrobil svou. Použili jsme k tomu svázané větvičky, slámu, ubrousky, krepový papír, provázek a fixy. Myslím, že to děti bavilo a Smrtky se krásně povedly.
Pak jsme se vydali na procházku k řece, abychom mohli zimu společně utopit. Některým dětem jejich Smrtky našeptaly, že utopit nechtějí, tak si je odnesly domů :-)
CEstou jsme si pověděli říkačku: Neseme Mořenu, na vrchu červenú, na spodku zelenú, pěknú, pěknú, pěkně přistrojenú, helo, helo! A na mostě jsme se se zimou rozloučili a Morany hodili do vody. A myslím, že se nám to povedlo - chvíli na to vykouklo sluníčko :-)
Od mostu jsme pokračovali na hřiště do parku, kde si děti pochutnaly na druhé svačince a vyřádily se na klouzačce a houpadlech...
Myslím, že to byl  opět vydařený den

34. školka - 29.3. (Janička)

fotky

32. školka- 22.3. - Jaro je tady! (Alča)

Fotky

30. školka 10.3.2017 Maminkám k svátku

Na dnešní školku jsem se moc těšila. Dětí se sešlo tak akorát, přivítali jsme mezi námi Berušku, která byla poprvé ve školce sama. Navíc po dlouhé době přišla i Violka.

Na žačátku jsem se zeptala, kdo je holka a kdo kluk. Co z nás vyroste? No přece máma nebo táta. Povídali jsme si o tom, co doma dělají maminky, co tatínkové. Měli jsme pracovní listy s obrázky a přiřazovali jsme co patří mámě nebo holčičce a tátovi nebo klukovi. Procvičili jsme si tak pojmy malý x velký, menší x větší. Během tvoření jsme vyrobili maminkám papírovou vázu s tulipány. Doufám, že k vám kytičky doputovaly.

Děkuji Lidušce za výbornou svačinu a spolupráci. A.

29.školka 8.3. - Sluníčko, vstávej!

Hurááá, po dlouhé době zase školka, navíc v naší skupince, sice jsme byly ve dvou, ale bylo to fajn dopoledne. Sešli jsme se téměř v plném počtu + jsme přivítali mezi námi Alžbětku, která byla dnes na své oficiálně první školce. Všechny děti se do školky už těšily….krásně si spolu hrály, ranní herna byla poklidná a velmi příjemná, skoro se mi nechtělo ji ani narušovat programem:)

Téma sluníčko – měla jsem žlutý balonek, který si děti nejdřív jen osahaly, pak hádaly, co to bylo. A hned první nápad, co jim tento balonek připomíná, bylo sluníčko….takže paráda, řekli jsme si, jaké sluníčko je – kulaté, žluté, horké a dává nám světlo. Hledali jsme další kulaté, žluté předměty, zkusili si, jaké to je být ve tmě a sahali si na teplo a chlad. Naučili se básničku s ukazováním – stojí se v kruhu, jeden dělá uprostřed sluníčko a po probuzení vybere další sluníčko….

Spí a spí, (šeptem)

kdo ho asi probudí?

My si na něj zavoláme, (hlasitěji, náznak volání)

tím sluníčko přivoláme.

Vstávej slunce, začni hřát, (dupeme)

my si s tebou chceme hrát! (tleskáme)

Pak se ještě míčky házely do košíku, stavěla sluníčka z pet víček, hrála Zlatá brána, Kolo,kolo, Čáp ztratil...Na závěr jsme sluníčko vyráběli – společně jsme vybarvili velké sluníčko a otisky našich dlaní tvoří paprsky. Venku bylo krásně, takže po druhé svačině jsme vyrazili na zahradu….houpalo se, stavělo se z písku, hrálo se na piráty a na zoo:)) Krásně nám spolu bylo:) Děkuji Pady za svačinky a výpomoc při programu. Alena

26. školka Tučňáci

Školka se po všelijakých peripetiích uskutečnila i dnes, sice nás bylo jen pár, ale stálo to za to. Složení bylo taktéž neobyčejné, já a Nikol jsme měli premiéru s Alčou.
Přivítali jsme se s balónem, házeli jsme si a kutáleli, říkali jsme si, jaký je (jeden z názorů zněl hranatý) a čím vším by mohl být, až jsme se dopracovali k vajíčku a to dokonce tučňáčímu. Naposledy jsme si vajíčko opatrně poslali dokolečka a uložili ho před svačinou do polštářů. Ještě jsem se rozcvičili a odebrali se na svačinu
Úspěch měla pomazánka od Alči. Po ní jsme se pustili do hry na zrcadlo a pak mohl každý předvést zvířátko a ostatní jsme hádali, oč jde. Tato aktivita měla úspěch, děti bavila a já jsem se u ní také bavila. Dostali jsme se opět k tučňákům a jako tučňáci jsme si zahráli dvě hry - v prvním kole tučňáci přenášeli vajíčko mezi nohama na druhou stranu kry a v druhém prchali před kosatkou po krách z papíru. Také jsme se naučili básničku. Pak jsem dětem nabídla, že před kreslením tučňáků jim povím pohádku. Byla jsem zvědavá, jestli to vydrží, jen tak ležet a poslouchat a byla jsem velmi překvapená. Pohádka byla o třech tučňácích a kosatce Vilmě (na motivy pohádky O třech prasátkách). Nakonec jsme si tučňáky a kosatky nakreslili a nechali jsme dětem prostor pro hraní. Za zmínku ještě stojí druhá svačinka, která byla zatím nejluxusnější v tomto roce - kremrole z Bašovic křtin. Děkujeme, snědla jsem asi čtyři.Program byl tentokrát šitý horkou (nebo unavenou?) jehlou, ale jsem moc ráda, že jsme spojily síly a škola se uskutečnila!

25. školka O koblížkovi

Tentokrát nás školkou provázela pohádka o koblížkovi. Sešli jsme se po dlouhé době v téměř plném počtu. Na začátku děti ochutnaly a hádaly co jsem měla schované pod utěrkou na talířku. Koblížek sice uhádly až po delší době, za to jim velmi chutnal a tak jsme si dali ještě jedno ochutnávací kolo. Následovala rozcvička se známými básničkami a písničkami. Děti se opět velmi pěkně do všech zapojovaly.
Po Barčině svačince jsme si společně přečetli obrázkovou pohádku O koblížkovi. Pak jsme si na koblížky zahráli. Koblížek dostal na hlavu čelenku s obrázkem koblížku a musel absolvovat nelehkou dráhu, která začínala holubičkou, následoval kotrmelec na dece, prolézání tunelem, výstup na stůl, jeho přejití, seskok dolů a běh slalomem zpátky, kde už čekala skupinka zbylých dětí. S ostatními dětmi jsme se vždy dohodli, zatímco Koblížek zdolával trať, jaké zvíře budeme a jakmile k nám doběhl, pohrozili jsme mu snědením. Koblížek odvětil známou replikou: "Já malý koblížek, na másle smažený..." a předal štafetu dál. Po té, co koblížka snědla liška, jsme ještě sestavili několik obrázků z této pohádky ve správném pořadí.
Venku bylo slunečno a starší děti si pěkně vyhrály na piráty, ani se jim nechtělo končit. Mladší setrvávaly na houpačce a klouzačce.
Měla jsem radost, že se školka uskutečnila a vydařila v takovém počtu. Navíc naše bezfoťáková skupinka slaví úspěch - foťák byl a to nabitý a s místem na kartě. Přidávám tedy i pár fotek.

24. školka - Kouzelný košíček

Na dnešní školce jsme se sešli ve skromném počtu, kterého jsme si s maminkami hezky užili.
Zopakovali jsme si básničky a protáhli svá tělíčka.
Zopakovali jsme si cviky, které rozhýbaly naše jazýčky.
V hlavní části programu jsme dnes pracovali hlavně s fantazií a pantomimou.
Představovali jsme si, co by se mohlo skrývat v jinak úplně prázdném košíčku a byla jsem překvapená, že se děti opravdu hezky zapojovaly.
Potom jsme pracovali s pantomimou, nosili jsme různým způsobem imaginární předměty.
Cvičili jsme také svou pozornost a soustředění.
Venku pak napadl čerstvý sníh, takže jsme postavili sněhuláka a běhali ve vyšlapaných cestičkách.
Měli jsme se moc hezky.

23. školka 11.1. - Divadlo O pračlovíčkovi

Dnešní školka se nesla v očekávání, kam půjdeme a co se bude dít v divadle. Sešlo se 8 dětí a 4 maminky. Po krátkém úvodu a svačince jsme se vydali na cestu. Představení trvalo cca 45 minut a myslím, že to bylo tak akorát. Pohádka se dětem líbila. Po návratu do školky jsme si o představení popovídaly a všichni byly nadšení, se spoustou nových zážitků. Více napoví fotky.
Jsem ráda, že jsme mohli do divadla jít, bylo to pro nás všechny něco nového.
Děkuji Pady za pomoc se školkou a svačinu, Aničce a Nikol za pomoc s dětmi při přesunech do/z divadla.

 

21. školka - 8. 12.

Školkou nás tentokrát provázela pohádka O zimním království a zakleté princezně Sněžence. Její chvíle však přišla až po svačině. Před ní jsme si zacvičili na již známé říkanky a písničky a pozdravili se "sněhovou" koulí. Každý si také jednu takovou kouli vyrobil z listů novin.
Po svačině děti vyslechly již zmíněnou pohádku, na jejímž konci byla zlou čarodějnicí zakleta nespokojená princezna Sněženka do sněhové koule a hrozilo jí roztání. Nešťastný král požádal děti, aby se pustily do 6-ti nelehkých úkolů, jejichž splnění bylo podmínkou pro vysvobození princezny. Děti neváhaly a odvážně začaly plnit následující úkoly:
1. dopravit "sněhovou" kouli z jedné strany místnosti na druhý bez dotyku nohou či rukou (zvolena byla většinou hlava)
2. odnést kouli z jedné strany místnosti na druhou na břiše (chůze jako rak)
3. naučit se píseň Sněží, sněží i s ukazováním
4. společně sesbírat koule rozházené po celé místnosti a to tak, aby každý donesl na určené místo alespoň jednu
5. trefit se (3 pokusy) do koše
6. odpálit kouli papírovou raketou a trefit zeď
Za každý splněný úkol dostal dotyčný nálepku do kartičky s šesti políčky.
Vše dobře dopadlo, princezna byla zachráněna a my jsme mohli jít ven. Děti plnily úkoly dobře a nadšeně. Organizace s nálepkami, kartičkami a koulemi byla náročnější, ale bavilo nás to. Na zahradě jsme zvládli druhou svačinu a na úplný závěr jsme se vypravili k popelnicím, kam jsme naházeli použité koule.
Foťák jsem tradičně zapomněla doma, za což se omlouvám a zároveň děkuji Barče za výbornou spolupráci.
N.