3. ŠKOLKA - 21.9.2016

Co říct? Připravovala jsem se na co nejjednodušší program, ale i tak mě to hodně překvapilo.
Téma bylo - kluci holky, klučičí, holčičí.
1) Z košíku, který byl zakrytý šátkem si každé dítě (které chtělo:-) vybralo hmatem jeden předmět, potom jsme si povídali, co tam máme a jak to spolu asi souvisí - zjistili jsme, že můžeme předměty rozdělit na 2 hromádky - holčičí a klučičí
2) Nechtěla jsem se nijak zaplétat do genderové problematiky, jen jsem zmínila, že ne vždy si musí hrát kluci s autíčky a holky s panenkami, někdy to může být i naopak a není na tom nic divného
3) Říkali jsme si, co mají rádi holky a co většinou kluci
4) Holkám jsme uvázali sukýnky z červených šátků, klukům pláště z modrých a zelených šátků
5) Zkoušeli jsme se procházet jako holky a jako kluci a pak jsem zkoušela dávat jednoduché pokyny typu všechny holky se posadí, všichni kluci si lehnou na břicho - moc dětí se nechytalo:-)
6) Pak jsme hledali na chodbě lístečky holky s holčičkou a kluci s klukem - to bylo celkem dobrý, protože větší pomáhali těm menší a skoro každý měl aspoň jeden lísteček
7) Pak jsme si ještě řekli, že je to vlastně jedno, jestli je někdo holka nebo kluk, hlavně, že jsme kamarádi a zazpívali si ukazovací písničku - Když jsi kamarád...
A šli ven
Vevnitř jsem fotit nezvládala, ale aspoň venku jsem udělala pár foteček
Děkuji Lidušce a mamince od Kristinky moc za pomoc a samozřejmě Alče za výbornou svačinu...

2. školka 15.9.

Naší druhou školku jsme zahájili mší svatou. Pak jsme se přesunuli na faru a nasvačili se (díky Liduško za skvělou svačinu). Prošli jsme si pravidla pro ranní hernu.

• můžu si hrát sám, svůj prostor si vymezím šátkem
• na hraní si beru jednu věc, když skončím, uklidím ji zpět na své místo
• hraji si tiše
• když si chci s někým hrát, zeptám se: Můžu si s tebou hrát?
• používám kouzelná slovíčka DĚKUJI, PROSÍM, PROMIŇ

Přečetli jsme si pohádku z Křemílka a Vochomůrky - O tom, jak měli hodiny s jednou ručičkou. Prošli jsme si jednotlivá roční období a jejich charakteristické znaky. Vytvořili jsme hodiny s jednou ručičkou a zazpívali si písničku:

Jaro, léto, podzim, zima, v každé době je mi prima.

Na jaře hrát kuličky, v létě sbírat kytičky,

na podzim si pouštět draka, v zimě stavět sněhuláka.

Jaro, léto, podzim, zima, v každé době je mi prima.

Zahráli jsme si na ozvěnu, když jsme volali na hodiny TIK TAK. A pak jsme si šli užít krásného počasí ven na zahradu.

Děkuji maminkám, které byly na této školce přítomné za jejich nasazení a pomoc. 

Co u dětí rozvíjet?

1. školka 14.září

Tak už to začalo. Máme za sebou první školku. Hurá!!!!!
Sešlo se nás 9 školkových dětí a celkem 6 maminek :-) takže pohoda.
Děti si nejprve hrály s hračkami na koberci a potom jsme se sešli na kruhu, abychom školku společně zahájili. Naučili jsme se úvodní písničku "Chytneme se za ruce", kterou se budeme vítat s dětmi každou školku. V košíku jsem měla schované lano, které jsme vytahovali postupně po kruhu a každý, kdo ho mě v ruce nám řekl, jak se jmenuje (případně to udělala jeho maminka :-). Lano jsme svázali a řekli jsme si, že pokud chceme být dobří kamarádi, musíme držet hezky pospolu, jako to lano. Potom jsme v krátké modlitbě o to požádali, protože víme, že to není vždycky jednoduché.

Po tomto úvodu jsme se chytli lana a udělali hada a takto jsme prošli všechna místa, která jsou pro děti důležitá. Zopakovali jsme si, kde se vyzouváme, ukázali jsme si šatnu a došli jsme až nahoru na záchod.

Po návratu si děti umyly ruce, vzaly si hrníček a talířek a sedly si ke stolečkům. Nika se s dětmi pomodlila písničkou, popřáli jsme si dobrou chuť a teprve potom jsme nanosily na stůl jídlo a pití. Myslím, že se nám toto pořadí osvědčilo.

Po svačině nás čekal kratičký program na zopakování a upevnění jmen. Využili jsme zase lano. Nejprve se proměnilo v dráty elektrického napětí a my jsme si na něj sedaly jako vlaštovky. Na každou vlaštovkou jsme volali jejím jménem. Potom se lano proměnilo v záhon, do kterého jsem sadila kytička, které jsem zase volala jejich jmény. No a nakonec se z lana stala cestička, která vedla až do tunelu a myšího pelíšku. Myšky se schovávaly před zimou a volaly se jmény do svého domečku.

Starší děti se do aktivit hezky zapojovaly, nové děti spíše pasivně pozorovaly, ale to je přirozené.

Po prográmku jsme si ukázali, co je potřeba udělat před odchodem na zahradu a udělali jsme to.
Na zahradě si děti hrály na písku, průlízkách i trampolíně.

Děkuji Nice za skvělou svačinku, Nikol za pomoc při všem, co bylo potřeba.
Přikládám pár fotek, které jsme stihli pořídit.